Aby dosud neobjevené mohlo být objeveno, potřebují vědečtí pracovníci zázemí stabilní vědecké instituce a jistotu podpory státu. Akademie věd České republiky podporuje projekty, jejichž cílem je vybudování kvalitní výzkumné infrastruktury v České republice.
Akademie věd České republiky podporuje přípravu projektů do prioritní osy 1 - „Evropská centra excelence" v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Jedná se například o klíčové projekty ELI (Extreme Light Infrastructure) a BIOCEV. Realizace těchto projektů umožní dále rozvinout nejen efektivní spolupráci s vysokými školami a výzkumnými ústavy, ale nabízí též možnost vzniku nových malých a středních podniků již v souvislosti s budováním infrastruktury i v návaznosti na řešené výzkumné projekty. Neméně důležité je, že programy základního i aplikovaného výzkumu v těchto centrech přispějí k výchově nové generace badatelů a technologických specialistů. Vzniklé infrastruktury budou automaticky integrovány do evropského výzkumného prostoru a poskytnou platformu pro špičkový základní výzkum a pro spolupráci s aplikační sférou na poli nejvyspělejších technologií.
ELI
Extreme Light Infrastructure je projekt víceúčelového laseru o výkonu zhruba stokrát větším, než je výkon největších současných laserů. Tento laser bude jádrem aplikačního centra pro vývoj nových materiálů, hadronové terapie, kompaktních ultraintenzivních zdrojů záření a částic a pro základní výzkum v kvantové a relativistické fyzice. Na projektu spolupracuje 13 evropských zemí.
BIOCEV
V projektu Biotechnologického a biomedicínského centra Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy propojily svůj výzkumný a lidský potenciál dvě vedoucí výzkumné instituce České republiky, aby společně vybudovaly mezinárodní Centrum excelence v pokročilém biotechnologickém a biomedicínském výzkumu. Budované centrum svou špičkovou úrovní dosáhne celoevropského významu, bude plně integrováno do evropského výzkumného prostoru a umožní vysoce žádoucí rozvoj pokročilého biotechnologického průmyslu v ČR.
Výzkumná centra ELI a BIOCEV, která mají v příštích pěti letech vyrůst v blízkosti Prahy, přinesou tisíce pracovních míst, posílí konkurenceschopnost regionu a budou přínosem pro rozvoj infrastruktury.
Ústav experimentální medicíny Akademie věd testuje využití kmenových buněk
Vědci posuzovali možnost využití takzvaných mezenchymálních kmenových buněk kostní dřeně a periferních kmenových (progenitorových) buněk při léčbě diabetické nohy. Na výzkumu se podílely Ústav experimentální medicíny Akademie věd a Centrum diabetologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).
Stav všech pacientů před léčbou byl velmi vážný, trpěli nehojícími se ranami na nohou a nesnesitelnou bolestí. Všechny dostupné léčebné možnosti u nich selhaly. Většinu už čekala jen amputace nohy. Lidé s ischemickou chorobou nohou, což je jedna z nejčastějších komplikací diabetu, dostávali půl roku do nemocné nohy injekce kmenových buněk. Vědci je získali z kostní dřeně pacientů. Stav všech deseti se výrazně zlepšil. Nehojící se rány se zhojily, bolesti přešly, nohu nebylo nutné amputovat.
„Klinická studie běží půl roku, vzhledem k úspěchu budeme ve studii pokračovat s dalšími pacienty," uvedla Jana Voláková Křížová, mluvčí Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, v. v. i.
Vědci získali z kostní dřeně buňky, mezi nimiž bylo vysoké zastoupení takzvaných vaskulárních prekurzorů, tedy buněk schopných tvořit cévy. Suspenze byla vpravena pacientům do lýtkového svalu v sérii zhruba 40 vpichů.
Biologické centrum AV ČR
V poslední době je světovým trendem v boji proti klíšťatům a jimi přenášeným patogenům vývoj univerzální „protiklíštěcí" vakcíny na bázi skrytých antigenů. Nasátím specifických protilátek v krvi hostitele dojde k narušení některého z životně důležitých fyziologických dějů klíštěte, které znemožní nebo výrazně omezí úspěšnost sání všech vývojových stadií klíštěte na hostiteli a potlačí nebo zcela eliminují přenos infekčních onemocnění.
Pracovníci Biologického centra AV ČR objevili bílkovinu FER2, která má zásadní význam pro metabolismus toxických dávek železa, jež klíště získá při sání krve. Díky svým molekulární vlastnostem a funkci v přenosu nehemového železa je FER2 ideálním kandidátem pro vývoj „protiklíštěcí" vakcíny.
