Věděli jste, že... ? Fakta o Akademii věd

Institucionální podpora činnosti AV ČR se má v roce 2010 snížit a v dalších dvou letech má postupně klesnout až na polovinu letošní částky. Jednoduché výpočty ukazují, že propad financování o více než 20 procent znamená zásadní omezení činnosti a snížení počtů zaměstnanců o tisíce a tedy brutální útok na samu existenci ústavů Akademie věd ČR.

Rada pro výzkum a vývoj nejprve snížila institucionální prostředky ve prospěch účelové podpory aplikovaného výzkumu, z institucionálních prostředků dále odečetla pětinu pro kofinancování projektů strukturálních fondů a na institucionální torzo aplikovala bezduchý aritmetický převod bodů získaných z metodiky hodnocení na peníze.

Namísto salt kotouly
„Chceme-li pochopit, co a jak se stalo, musíme se vrátit o několik let zpátky, podrobně zrekapitulovat vývoj úvah a rozklíčovat spleť často protichůdných dokumentů a výroků, na jejichž počátku stála oprávněná kritika celkového výkonu českého výzkumu a prakticky neexistujících inovací ve srovnání s množstvím peněz, které stát do této oblasti investoval. Byly vyznačeny „černé díry", ve kterých mizely miliardy korun bez jediného výsledku, byl načrtnut radikální plán, který se však postupně kvůli neschopnosti architektů reformy a tlaku zájmových skupin scvrkl na představu, že stačí jenom jinak rozdělovat peníze. Nikdo se nenamáhal vypracovat sebemenší analýzu, k čemu navrhované změny v řádu miliard korun povedou," uvedl Jiří Rákosník, člen Akademického sněmu AV ČR.

Seriózní rozbor samotné metodiky hodnocení, postupu její přípravy a jejích efektů by vydal na knihu. „Hlavní myšlenka metodiky odpovídá snaze porovnávat v jediné bodové škále všechny sportovce na olympiádě, rozhodovat jestli jsou lepšími sportovci basketbalisté než gymnastky, a k tomu účelu vymýšlet, kolika body ocenit vstřelený koš a kolika výkon v sestavě na kladině. Vede to nutně k tomu, že se salto hodnotí stejně jako tři kotouly. Protože mnoho snadných kotoulů převáží náročný vrcholový výkon, vítězem bude přeborník v kotoulech a za pár let se těžko najde někdo, kdo by ukázal, jak vypadá salto," vysvětluje předseda Akademie věd ČR profesor Jiří Drahoš.

Určovat takto výši podpory pro jednotlivé výzkumné instituce je principiálně nesprávné. Jestliže stát zřídí instituce k určitému účelu, musí jim dát možnost tento účel plnit. Každá výzkumná organizace (ať ústav nebo univerzita) má jisté minimální fixní náklady zajišťující její základní institucionální funkce. Nedosahuje-li podpora ani této výše, nemůže instituce plnit svou funkci a je lepší ji zrušit.

Jak podemlít pilíře českého základního výzkumu
V první variantě návrhu rozpočtu výdajů na Výzkum a vývoj z února 2009 byl pro pracoviště Akademie věd navržen pro rok 2012 úhrnný pokles o 9 % proti roku 2009, zatímco např. pro vysoké školy nárůst téměř na dvojnásobek. Oprávněné námitky předsedy AV ČR proti způsobu, jakým bylo takové neodůvodněné rozkolísání podpory výzkumných organizací navrženo, byly nakonec zbytečné, protože Rada sama návrh stáhla po zjištění, že její sekretariát vycházel z neúplných údajů. Zrodil se tak ovšem nesmyslný spor mezi představiteli dvou nejvýkonnějších sektorů českého výzkumu - vysokých škol a Akademie věd, kdo na koho bude vlastně doplácet.

Následovala řada dalších variant, v nichž výdaje jednotlivých kapitol střídavě rostly a klesaly s jedinou výjimkou: Akademii věd ČR každá další varianta přinesla významný pokles až na konečnou hodnotu -1,03 mld. Kč proti roku 2009.

30. července 2009 premiér Jan Fischer přislíbil Akademii věd pro příští rok kompenzaci nižšího příspěvku půl miliardy. „Toto částečné dofinancování se týká pouze roku 2010 a určitě není systémovým řešením. Jedná se jen o první krok, problém je daleko komplexnější a souvisí s celou reformou výzkumu, vývoje a inovací v ČR, s tím, co v ní selhalo a nebylo dotaženo. Takže by se mělo jednat o sérii kvalifikovaných diskusí, které se tady bohužel nikdy nevedly," vysvětluje předseda Akademie věd ČR profesor Jiří Drahoš.

Vědci v záloze coby výzkumná domobrana
Opravdu se neděje nic dramatického? Stovky vědců, kteří v důsledku institucionálního podfinancování odejdou z pracovišť Akademie věd, nenajdou práci na vysokých školách. Uplatní se snad v průmyslu, který hlasitě žádá státní podporu, místo aby investoval do výzkumu? Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy útočí na Akademii věd a na základní výzkum. Proč tedy podniky nevytvoří pracovní místa pro výzkumníky a nenabídnou jim lepší podmínky, aby k nim přešli a pracovali podle jejich požadavků?

Představa, že vysoce kvalifikovaní lidé mohou montovat auta nebo řídit tramvaje a budou přitom připraveni kdykoli nastoupit do laboratoří a pracoven, jakmile se podaří získat nějaký grant, je absurdní.

Text vychází ze článku RNDr. Jiřího Rákosníka, CSc.,
bývalého člena předsednictva Akademické rady. Plné znění naleznete zde.

Fakta o Akademii věd

• Víte, že v ČR se věnuje na výzkum a vývoj menší procento HDP než ve většině vyspělých zemí?
• Víte, že v ČR pracuje ve výzkumu a vývoji 2x méně lidí (na milion obyvatel) než ve vyspělých zemích? (a 4x méně než v Japonsku...).
• Víte, že ty 2,5 miliardy, o které má být v roce 2012 připravena AV ČR, mají propadnout do „černé díry" zcela neefektivního a neprůhledného „aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací" převážně v soukromé sféře?
• Víte, jak intenzivní je spolupráce mezi ústavy Akademie věd ČR a vysokými školami?
• Víte, že pracovníci AV ČR odpřednášejí (většinou bez nároku na honorář) na vysokých školách ročně přes 70 000 hodin?
• Víte, že na ústavech AV ČR se školí přes 2000 doktorandů a nejméně 1000 magisterských diplomantů (tedy přibližně 15 % všech studentů vysokých škol)?
• Víte, že v AV ČR pracuje 12,5% českých výzkumných pracovníků, kteří produkují 34 % všech českých „impaktovaných" publikací, které dosahují 42 % všech citací českých publikací?
• Víte, že z AV ČR (ve které pracuje 12,5 % českých výzkumných pracovníků) pochází třetina všech českých patentů?
• Víte, že AV ČR má skoro 4x méně pracovníků než vysoké školy, ale přibližně 6x menší celkovou institucionální dotaci?
• Víte, že celá AV ČR má skoro stejně zaměstnanců jako Univerzita Karlova?
• Víte, že průměrná mzda je v AV ČR o 2000-5000 Kč nižší než na velkých univerzitách?
• Víte, že ústavy AV ČR získávají ročně téměř 2 miliardy z licencí, zahraničních zdrojů, zakázek, prodeje publikací, zboží a služeb?

Opravdu si myslíte, že Akademie věd ČR je „slabým místem" české vědy?

Pravdivá odpověď by totiž zpochybnila reformu a odhalila by přehmaty, jichž se Rada pro vývoj a výzkum dopustila. Prokázala by, že realizátorům reformy nejde tolik o deklarovaný vzestup vědy jako spíše o jiné záměry - o snahu přelít státní finance ze základního výzkumu do nekontrolovatelných „černých děr" a získat volnou dispozici s majetkem Akademie věd. Potom by přišel na řadu oslabený základní výzkum na vysokých školách, které by se mohly proměnit v továrny na výrobu polovzdělaných absolventů. Česká republika by se ocitla na přímé cestě k evropské periferii, na níž se snad ještě tu a tam uplatní nějaká ta montážní dílna.

Byli jste se někdy podívat na některém ústavu Akademie věd ČR?

Zveme vás na Dny otevřených dveří ústavů Akademie věd v rámci Týdne vědy a techniky, který od 2. do 8. listopadu 2009 proběhne již podeváté.